Zase ty hádky.. hádala jsem se s mamkou a bezhlavě vyběhla ven, abych vyvenčila psa.. Šla jsem naštvaně na kravák.. rozběhla se a zastavila až u samotných kraviček.. Vylívala jsem jim své srdíčko a ony mi bučením němě odpovídaly.. Pak jsem šla dál a přemýšlela o zítřejších narozeninách Honzy.. Zamyslela jsem se a ztratila pojem o čase i o světě.. Najdnou se mi do myšlenek vkrádal pískot plný bolesti, doprošení, volání o život.. tak jsem se ohlédla.. Můj milovaný pes, o které jsem měla nejspíš milnou představu, že by nikomu neublížila držela v tlamě zajíce.. Křikla jsem na ni ať ho pustí, ale neposlouchala mě.. tak jsem se rozběhla proti ní.. konečně.. bezvládné tělo zajíce dopadlo do trávy a ona si jej už nevšímala.. Podřepla jsem k němu a hladila ho ledovýma rukama.. Ohříval mi je ve svém kožichu a já ho chladila.. měla jsem v srdci smutek, prázdnotu, chlad a nenávist.. poslední ozvy jeho srdce se propojili s mými.. Cítila jsem jak naposledy vydechnul a jeho srdce přestalo bít.. Mé poslední přání nebylo vyslyšeno.. neodpustil mi, že jsem nezakročila dřív.. Měl strach a já přemýšlela o těch narozeninách.. Třásly se mi ruce.. Ani nevím, jestli strachem, či zimou.. Jmenoval se Zajíc.. By Cherry..
Komentáře
Cherry tohle je uplně úžasný!;) ..to jsi vymýšlela, nebo se ti to stalo?:( ..je to krásně napsaný :)
[2]: Hej kuju nejvíc! :-* nene.. to se fakt stalo.. v pátek 30.října.. bylo to upa hrozný.. sem to hrozně obrečela.. a tak aspoň pěknej článeček věnovanej jen jemu.. ♥
:(( šudánek :´(